Kino Ralsko a letní kino, Mimoň
Návštěva mimoňského kina Excelsior se doporučuje v brožuře o Mimoni z. r. 1925. Majitelem tohoto kina Excelsior byl H. Pietsch. V kině se promítalo každou neděli od 17, 19 a 21 hodin ve starém jednopatrovém domě v tzv. Dolním mlýně (dnes areál OPMP). V noci z 25. na 26. ledna 1930 (ze soboty na neděli) však toto kino vyhořelo a protože jeho majitel neměl dostatek prostředků na jeho obnovu, zůstalo město bez tohoto kulturního vyžití. Protože město si již zvyklo na tento druh kultury, který nyní zde chyběl, rozhodlo městské zastupitelstvo o obnovení provozu kina a to tak, že postaví zcela nový objekt v moderní podobě. Jako stavební místo si vybralo pozemek a objekt bývalého pivovaru hraběte Hartiga, ve kterém se od r. 1911 již pivo nevařilo.
Tyto objekty nyní náležely Zemědělskému skladištnímu družstvu pro soudní okres Mimoň, který část objektů včetně pozemku přenechal městu. Pomocná budova zůstala stát(dnes je v ní sklenářství), vlastní pivovar byl zbořen a na jeho místě postaveno kino, jak jej v podstatě dodnes známe.
Již 2. listopadu 1930 se poprvé, v této na svou dobu velmi moderní budově, vybavevé nejnovější technikou již i s ozvučovací aparaturou, promítalo. V hledišti bylo v přízemí téměř 460 sedadel + 8 lóží po 4 sedadlech (celkem tedy přes 490 míst), na balkóně bylo 220 sedadel + 24 sedadel na postranních balkonech a 8 lóží po 4 sedadlech (z toho 2 dvojlóže), celkem tedy 276 sedadel. Promítací kabina byla nad lóžemi. Celková kapacita kina byla tedy na 780 míst, protože u vchodů byly ještě židle pro výjimečné události.
Při bombardování 8.5.1945 byla část kina zasažena bombou (jednalo se o schodiště na balkon). Po nejnutnějších opravách se již v červenci 1945 opět hrálo. (Pouze na balkón se chodilo východem, který byl situován vpravo od hlavního vchodu do budovy).
Později došlo k rozsáhlé úpravě kina, které bylo zdánlivě modernizováno přizpůsobením pro širokoúhlé kino. Kino mělo 2 pokladny, ve vestibulu krásný bufet, v přízemí byly toalety pro celé kino, dvě šatny, na balkoně byla šatna jedna. Plátno kina bylo možné odstranit vytažením vzhůru a na pódiu se mohly pořádat i jiné kulturní akce. Za jevištěm byl samostatný vchod z uličky, která vedla ke kostelu, ta je však nyní uzavřena branou.
Celé kino bylo od svého prvopočátku vybaveno nízkotlakým vytápěním ústředního topení, na dvůr byl přístup z pravé přístupové chodby do hlediště. V roce 2001 proběhla rekonstrukce budovy a z kina se tak stal - tuším že za cca 14 mil. Kč jakýsi hybrid mezi kinem a tanečním sálem a to podle mne nevyhovuje ani jednomu. V loňském roce bylo kino ještě ozvučeno Dolby Surroundem. Letní kino města bylo zřízeno na jihovýchodní straně vně zdi zámeckého parku, za původní tzv. Jahnturnahale, známá po válce jako kulturní dům (Muchabar) a ještě později jako Dům Družby. Jeho výstavba začala r. 1962 a činnost Letního kina Mimoň byla zahájena 18.srpna 1964.
V současnosti (2008 ) je letní kino zavřené - zbyl jen nápis nad vchodem a prázdný amfiteátr….
Podívejte se na fotografie, které by se daly nazval
“putováni za letním kinem” 
Šipka “Letní kino” - vypadá to nadějně, v tomto městě letní kino funguje...
...trošičku do kopečka, ale přidržíme se zábradlí...
 .
..a jsme tu!...
Zdá se trochu zašlé, ale snad funguje ?!...
...Aha!...nakukujeme přes plot...tak nefunguje....
A tak končí putování, které rozšířilo fotosbírku nefunkčních kin v republice.
( text a foto 2008 ) Text o historii kina byl převzat se souhlasem z neoficiálních www stránek města Mimoň.
|
