HOME

NOVINKY na www

GALERIE FILMOVÉHO PLAKÁTU PODLE OBDOBÍ

1960 - 1964

1965 - 1969

1970 - 1974

1975 - 1979

1980 - 1984

1985 - 1989

1990 - 1999

2000 - 2009

GALERIE FILMOVÉHO PLAKÁTU PODLE AUTORŮ

Balcar Jiří

Born Adolf

Disman Miloslav

Dlouhý Bedřich

Fára Libor

Fišer Jaroslav

Foll Dobroslav

Fremund Richard

Grygar Milan

Hlavatý Vratislav

Istlerová Clara

Jaroš Alexej

Kaplan Zdeněk

Kubíček Jan

Laštovka Karel

Machálek Karel

Palcr Zdeněk

Poláčková-Vyleťalová Olga

Poš Petr

Saudek Kája

Schlosser W. A.

Sládek Antonín

Šalamoun Jiří

Teissig Karel

Vaca Karel

Vlach Zdeněk

Vyleťal Josef

Weber Jan

Ziegler Zdeněk

Další čeští autoři

Slovenští autoři

Fotoplakáty

Neurčené

BIOGRAFY - JEJICH HISTORIE A OSUDY

Brno

Dvůr Králové n.L., Svět

Hronov, Máj

Jaroměř, Svět

Litoměřice, Máj

Mimoň

Náchod, Vesmír

Praha, Sevastopol

Praha, Ponrepo

Praha, Lucerna

Praha, Ponec

Praha, Eden

Praha, Roxy

Praha, Metro

Praha, Alfa

Praha, Řeporyje

Praha, další kina

Rosice u Brna

Týniště nad Orlicí

Višňové

Vrbno nad Lesy

Zábřeh, Retro

Další kina - fungující

Další kina - zrušená

Další kina - letní

Další kina - zahraničí

NEJEN Z TISKU O PLAKÁTECH, KINECH, FILMU, HERCÍCH

O plakátech a reklamě

O biografech

O filmu

O lidech u filmu

Ostatní

PERLIČKY ČESKÉHO FILMOVÉHO PLÁTNA

Perličky o filmu

Perličky o hercích

Filmová prvenství

Víte,že??

CO JEŠTĚ NEODNESL ČAS

Autogramy hvězd

Hvězdy také zpívaly

Poznáte je ?

Zašlá sláva ??

ZÚČASTNILI JSME SE

Užitečné odkazy

Prameny a zdroje

Poděkování

O nás

.




18. 9. 2008


OSLAVY 100 LET KINA VARŠAVA V LIBERCI

kino varsava

 

 

Kino Varšava bylo otevřeno dne 10. září 1908 a od té doby
promítá bez přerušení již 100 let.

 

Při oficiálním zahájení oslav jubilea (ve čtvrtek 18. 9. 2008 ),
které se konalo při 10 stupních nad nulou na náměstí před radnicí,
se nás snažila rozehřát skupina Tres Udos svými
španělsko-mexickými rytmy.
Další zahřátí přišlo formou promítání melodramatického filmu Máj (opět na naměstí, tentokrát již při 7 stupních nad nulou), 
které vydržela valná většina již přítomných.
Vydržet se to dalo, neboť svařené víno dokáže své.
A tak jsme vydrželi nejen slabou účast, slabý film (představa pánů režisérů o tom, jak vypadal loupežník, je opravdu úsměvná…), ale také slabý konec (považte - „oslavy“ byly ukončeny ohňostrojem jako nějaké fotbalové utkání).

A tak skončil první den oslav, na kterých jsme se o kinu Varšava, které oslavilo 100 let, nic nedozvěděli…
Tak se  pokusím, alespoň ve zkratce, trochu napravit reputaci těm, kteří to tak zpackali:

Kino Varšava byla první speciální budova pro promítání v Liberci. Jmenovalo se Jubilejní kino (později s názvem Městské – Stadtliche Lichtspiele, pak Kapitol a dnes Varšava), které nechal  postavil podnikatel Heinrich Sieber ve Frýdlantské ulici - bylo otevřeno 10. září 1908 a stalo se tak nejstarším stálým biografem v Liberci. Mezi prvními diváky byly i členové městské divadelní komise, kteří se vyslovili s uznáním o moderním zařízení tohoto elektrického divadla.

Promítalo se zde denně od 15 do 23 hodin.

Roku 1914 prošlo kino přestavbou- mělo 234 sedadel.
Další velká přestavba byla provedena roku 1922, kdy kino dostalo balkon s ložemi celkem s 82 sedadly a v přízemí mohlo sedět 354 diváků.

K dalším vnitřním úpravám došlo roku 1954, kdy byly zrušeny lóže.
Roku 1960 prošlo kino přestavbou na širokoúhlý formát a od roku 1965 dle návrhu pražské Kinotechniky má biograf dnešní podobu.

V současnosti má  kino včetně balkónu (který se nepoužívá)  kapacitu 313 míst.

varsava relief
původní relief na fasádě kina, který přežil všechny přestavby

 

Oslavy však ohňostrojem neskončily.
Pokračovaly další dny promítáním zdarma nejen na náměstí ale i v kině -např. dvěma dokumenty od Heleny Třeštíkové, filmem Tobruk či pohádkou Nejkrásnější hádanka.

 Každé volné představení bylo doplněno dokumentárním filmem o Liberci, k jehož výrobě zapůjčil dobové historické materiály Okresní archiv Liberec.


9. 9. 2007


Galerie ve vlaku

Wenders 0

Výstava, která byla zahájena v dubnu v Praze a projela zatím 16 městy, měla podle původních plánů zamířit do Německa. Vzhledem k nedostatku financí však zavítala do Liberce (možná z nostalgie, protože do Německa je to z Reichenbergu coby kamenem dohodil...)

Wenders

 Výstavu ve vlaku pořádá Galerie Leica už třetí rok. České dráhy pro ni speciálně upravily tři rekonstruované vagony z 50. let.

Poprvé se výstava uskutečnila v roce 2005, kdy představila práce brazilského fotografa Sebastiana Salgada.
Loni v historickém vlaku jezdily snímky fotografa Antonína Kratochvíla...

Wenders 2

...a letos jsme mohli shlédnout několik desítek snímků filmaře, fotografa a básníka Wima Wenderse a jeho ženy Donaty z natáčení snímku The Million Dollar Hotel a dokumentu Buena Vista Social Club - to vše za doprovodu textů i písní kapely kubánských hudebníků.

Wenders 1


7. 9. 2007


Setkání s režisérem Jiřím Menzlem aneb
100 let kina v Náchodě

Nachod - Menzel

V roce 1907 se v Náchodě poprvé promítaly filmy.
Kino Vesmír si stoleté výročí prvně promítnutého filmu ve svém městě připomnělo setkáním s režisérem Jiřím Menzlem.

 Návštěvníky kina čekala režisérova autogramiáda, která se konala ve vestibulu kina, který byl plný podpisuchtivých diváků.

Nachod - Menzel 1

Nachod - Menzel 3

Pak diváci po prvních chvílích ostychu živě pobesedovali s režisérem Jiřím Menzlem a jeho bratrancem filologem Pavlem Pohleiem, rodákem z Náchoda.

Nachod - Menzel 4

Stoleté výročí prvního promítání v Náchodě bylo uzavřeno promítáním režisérova posledního filmu Obsluhoval jsem anglického krále.

Nachod - platno 1

(text a foto 2007)


22. 5. 2007


Promítání filmu ...a bude hůř

A bude hur plakat

V úterý 22. května 2007 se ve spolupráci Naivního divadla a Krátkého úderného divadla v Liberci konala projekce filmu režiséra Petra Nikolaeva „…a bude hůř“ – filmový přepis legendární undergroundové knihy Jana Pelce.

 

Promítání se konalo v postorách Krátkého úderného divadla – v zadním traktu Domu kultury v Liberci.

 

A bude hur vstup


Jak ukazuje foto, vstup do divadla je také poněkud undergroundový

A bude hur 1 

Film není součástí běžné kinodistribuce a byl promítán klasickým 16 mm projektorem.

A bude hur 2

…a pak už zhasla světla...

A bude hur 3 

 a všichni jsme se přenesli do temných let sedmdesátých…

Po ukončení promítání probíhala ve vydýchaném sálečku beseda s producentem filmu Čestmírem Kopeckým.
(Té jsme se však nezúčastnili, neboť potřeba kyslíku byla silnější než naše zvědavost.)